Historie kalendáře
Kalendář, podle kterého žijeme, je výsledek dva a půl tisíce let oprav. Tady je jeho příběh ve zkratce.
- kolem 713 př. n. l.Podle tradice přidal král Numa Pompilius k desetiměsíčnímu římskému kalendáři leden a únor.
- 45 př. n. l.Julius Caesar zavedl sluneční juliánský kalendář s přestupným dnem každé čtyři roky.
- 1582Papež Řehoř XIII. bulou Inter gravissimas vypustil deset dní a upravil pravidlo přestupných let.
- 1584V Čechách po 6. lednu následoval 17. leden, Morava přešla v říjnu.
- 1700Gregoriánský kalendář přijaly protestantské země Svaté říše římské.
- 1972Začala se vkládat přestupná sekunda, aby atomový čas držel krok s rotací Země.
- 2027Od 20. května poběží světový čas UTC bez přestupných sekund.
Od Měsíce ke Slunci
Nejstarší římský kalendář měl deset měsíců a 304 dní, zima do něj vůbec nepatřila. Po přidání ledna a února se rok řídil Měsícem a kněží ho podle potřeby prodlužovali. Proč na únor zbylo nejméně dní, vysvětluje článek proč má únor 28 dní.
Julius Caesar kalendář v roce 45 př. n. l. navázal na Slunce: rok měl 365 dní a každý čtvrtý 366. Byl to velký pokrok, jen o 11 minut za rok delší než skutečnost. Za šestnáct století se nashromáždilo deset dní a gregoriánská reforma je musela vypustit. Jak se to odehrálo u nás, popisuje článek gregoriánský kalendář.
Dnešní kalendář je tak přesný, že se od Slunce odchýlí o den až za tisíce let. Přesnost hodin se ale v 20. století zvýšila natolik, že bylo potřeba opravovat i sekundy. O tom je článek přestupná sekunda. Jak počítají čas jiné kultury, ukazuje stránka kalendáře světa.
Zdroje: Wikipedie: Únor, Wikipedie: Gregoriánský kalendář, Wikipedie: Přestupná sekunda, BIPM: Resolution 5 of the 28th CGPM (2026). Text jsme napsali vlastními slovy.